Stres ovlivňuje zdraví celého těla. Může vést až k rakovině

Dříve se lidé obávali infekcí a dalších nemocí, které se snadno přenášely přímým kontaktem nebo špatnou hygienou. Dnes už je toto riziko téměř eliminované jednoduše proto, že žijeme ve světě, kde jsou standardy čistoty nastaveny hodně vysoko. Ale jsou jiné nemoci, kterých je nutné se bát a také další faktory, které k těmto nemocem mohou snadno vést.

Říká se jim civilizační choroby a mají svou medicínskou definici. Patří k nim především obezita, cukrovka, osteoporóza a především nejefektivnější zabiják – nemoci srdce. Tyto choroby paradoxně vznikají z našeho nadbytku a blahobytu. Máme se tak dobře, že si sami ubližujeme. Všechny tyto choroby ale často propojuje ještě jeden důležitý faktor, který sice sám o sobě nemocí není, ale ke spoustě potíží přímo vede – je jím samozřejmě dobře známý stres.

Stres působí i na fyziologické zdraví

Stres obvykle vnímáme jen jako psychický problém a zapomínáme na jeho fyzické důsledky. Potí se nám ruce, srdce buší jako o závod, cévy se zužují, svaly tuhnou a svírá se žaludek. Pokud toto prožíváme dennodenně, je jasné, že se to projeví i na našem fyzickém stavu. Utrpí tím samozřejmě i náš celkový vzhled, zejména ženy mohou vizuálně zestárnout klidně i o deset let. Ale zde to zdaleka nekončí, podle lékařů stres přímo působí doslova na každý orgán v našem těle. A výsledkem jsou samozřejmě mnohé choroby, které si se stresem často ani nespojujeme.

Existují choroby, které ještě nedávno jakoby neexistovaly. Samozřejmě fakticky existovaly, ale jen výjimečně. Dnes jich je všude plno i u mladých lidí. A právě to značí, že naše generace dělá něco špatně. Kde hledat viníka? Dost možná v našem uspěchaném životním stylu. Mezi tyto nemoci například patří:

• celiakie u dospělých
• chlamydiové infekce
• bolesti zad a celého pohybového aparátu
• střevní potíže
• neplodnost
• dna
• roztroušená skleróza

Právě stres je podle mnoha odborníků nejen společným jmenovatelem, ale také hlavním spouštěčem těchto novodobých nemocí.

Nepřítel imunity

Zdá se, že stres nejvíce ohrožuje naši imunitu. Chronický stres zvyšuje riziko, že tělo nedokáže odolat náporu virů a bakterií. V důsledku toho můžeme onemocnět i rakovinou. Neschopnost odolat jednoduchým bakteriím a virům totiž znamená i to, že vaše obranyschopnost pravděpodobně nebude schopná ustát nápor zhoubných buněk.

Zvyšuje se pravděpodobnost degenerativních onemocnění svalů a kostí, poruch krvetvorby, chronické únavy a onemocnění lymfatického systému. Všechno to jsou vážné nemoci, ne jen nějaké nevýznamné potíže.

Srdeční potíže

V důsledku působení stresu se může snadno objevovat bušení srdce, arytmie, nedostatečné prokrvení některých částí těla a další potíže. Trvale zvýšené hodnoty krevního tlaku poškozují cévní stěnu. Může dojít k rozvinutí arteriosklerózy a zvyšuje se riziko srdečního infarktu, plic nebo mozku. Jednoduše je nutné říci, že stres velmi ubližuje právě jednomu z nejdůležitějších orgánů, který v těle máte.

Slinivka

Hormon kortizol, který se ve stresu vylučuje, snižuje účinek inzulinu na buňky lidského organismu. Tělo pak má pocit, že má inzulínu nedostatek. Inzulínové buňky tak produkují stále větší množství inzulinu a hladina krevního cukru stoupá, a tím se zvyšuje riziko cukrovky. Možná by vás nikdy nenapadlo, že cukrovkáři mohou být lidé, kteří se jen hodně stresují, a ne ti, kteří konzumují až příliš cukru.

Zažívání

Sami asi nejlépe víte, že když jste ve stresu, máte doslova stažený žaludek, někdy přijde i průjem nebo zácpa. Je tedy jasné, že vliv na zažívání je patrný. Žaludek reaguje přecitlivěle na trávicí kyseliny a při napínání žaludeční stěny po jídle se dostavují bolesti a zvracení. Chronický zánět bývá často považován za předstupeň rakoviny žaludku.

Psychika

Zde to ale nekončí, trpí i psychika. Naruší se schopnost koncentrace, zhoršuje se paměť i psychická odolnost. Lidé v chronickém stresu jsou pak podráždění, náladoví, jednají zkratovitě, zažívají úzkost a strach, což může vést až k depresi.