Vlhkost v bytě může způsobit vážné zdravotní potíže. Nápravu neodkládejte

Trápí vás ve vašem bytě či domě vysoká vlhkost? Není to jen nevýznamný problém. Právě nevhodná vlhkost v prostředí, kde trávíme hodně času, může stát za mnoha závažnými zdravotními problémy. Kromě toho stojí také za vznikem plísní, které poškozují váš byt. Dá se s vysokou vlhkostí v obytných prostorách účinně bojovat? A pokud ano, pak jak? To jsou otázky, na které si dneska společně odpovíme.

Ideální vlhkost v interiérech by se měla pohybovat okolo 50 % a nikdy by neměla vystoupat nad 60 %. Pokud nevíte, jak na tom jste u vás doma, je nutné pořídit si dobrý barometr nebo modernější meteostanici, která vám poskytne alespoň přibližné výsledky. Nadměrná vlhkost způsobuje energetické i tepelné ztráty, ničí nábytek, znehodnocuje zdivo a navíc umožňuje růst plísní, které mohou způsobit vážné zdravotní obtíže. Odkud se vlastně vlhkost v obytných prostorech bere a co se s ní dá dělat?

Jak vzniká vlhkost

Původcem vlhkosti v bytě je řada běžných činností, které dennodenně vykonáváme. Může se jednat o vaření, žehlení, sprchování nebo i zalévání květin. Při všech těchto činnostech se do vzduchu dostává vlhkost – denně klidně i několik litrů. A k tomu musíme připočítat ještě naše vlastní dýchání. K nadměrné vlhkosti pak často přispívají i plastová okna která mají sice výborné izolační vlastnosti, ale neumožňují vlhkosti unikat ven. Mezi vnější příčiny patří nedostatečná izolace, špatné napojení okapů, svodů dešťové vody či kanalizace.

Pokud doma nevlastníte žádný přístroj na měření vlhkosti, mohou ji prozradit i jiné signály. Typicky se může jednat o orosená okna, vlhké skvrny na omítce nebo plísně a houby v rozích či u podlahy. Vysokou vlhkost vzduchu dává najevo i pomalé usychání prádla nebo vytřené podlahy. Často vysokou vlhkost rozpoznáte i nápadných zatuchlým pachem nebo olupující se omítkou.

Co s tím?

Jestliže jste odhalili, že situace u vás doma není ideální, jistě vás zajímá, co se s tím dá dělat. Nevyhovující vlhkost vzduchu lze mnohdy vyřešit pravidelným a správným větráním. Ano, i takto obyčejná věc hraje důležitou roli. V létě si můžete dovolit nechat okna otevřená klidně celodenně, v chladnějším ročním období větrejte vždy jen na pár minut, ale zato intenzivně. Důležité je především ranní větrání – otevřete všechna okna na pět minut dokořán.

Pomoci snížit vlhkost v uzavřených prostorech mohou tzv. absorpční sáčky. Koupíte je za pár korun, umístíte na požadované místo a necháte několik týdnů působit. Odstraní vlhkost ze skříní, botníků nebo spíží. Pomoci může i vysoušeč vzduchu, ale ten je vhodný používat jen krátkodobě k nápravě akutních potíží.

Izolace

Pokud je vlhkost skutečně velká a nejde řešit jinak, je nutné zamyslet se nad hydroizolací. Provádí se několika metodami a každá se hodí pro jiné situace a typy zdiva. Může ovšem přinést i určitá rizika, za kterými jsou především technický stav budovy a míra poškození, kterou vlhkost stačila napáchat. Rozhodně je to krok, který byste měli konzultovat s odborníkem, je to velký stavební zásah. Do takovéto úpravy se nepouštějte sami, můžete nadělat více škod než užitku.

Jakmile se podaří vlhkost odstranit, musí zdivo pořádně vyschnout. Trvat to může až několik měsíců, urychlit to lze aplikací sanační omítky, která zároveň brání znovuvytváření vlhkých míst. Nezbytným krokem je pravidelné větrání a udržování stanovené teploty.

Vlhkost ve vašem bydlení je ale každopádně věc, kterou je nutné řešit. I když nepociťujete žádné akutní příznaky, mohou se vám v bytě množit plísně a houby, které ani okem nevidíte. Ty však mohou být příčinou vzniku alergií, a to zejména u malých dětí.