Na houby i v mrazu? Dejte si pozor na možné nepříjemné následky

Co dělat na podzim v karanténě? Přeci vyrazit do lesa! A aby to nebyla procházka zbytečná, vyplatí se s sebou vzít košík a poohlédnout se po houbách. Díky vlhčímu počasí jich je všude dost a dost, a tak je škoda, abyste si z nich svůj podíl neužili i vy. Podzimní houbaření má však svá specifika. Může se totiž stát, že i houby jinak skvělé a jedlé, například hřiby, mohou způsobit nepříjemné zdravotní potíže. Jak je to možné? Vadí jim první mrazíky. Naučte se tedy houby správně poznávat, abyste si zbytečně nezadělali na problémy.

Hřiby mráz nemají rádi

Pokud se na podzim vypravíte houbařit, vyplatí se průběžně sledovat vývoj počasí. Oblíbené hřiby totiž mráz snadno promění v nejedlé. Houba, která zmrzne a opět rozmrzne, bývá totiž velmi náchylná k množení bakterií a plísní a častokrát tedy už není na běžnou konzumaci vhodná. Poznat takovou houbu ale nemusí být snadné, zvlášť když netušíte, po čem se dívat. Většinou jsou také takové houby na první pohled vodnaté a rozpadají se. Pokud si takovou houbu dopřejete, i po tepelné úpravě může způsobovat žaludeční potíže, průjmy a zvracení.

Typické podzimní houby

Které houby můžete na podzim v našich lesích najít nejčastěji? A mohou vám případně ublížit?

Čirůvka dvoubarevná. Tato chutná houba roste od září do listopadu, většinou se nachází v trávě na okrajích lesa i mimo něj.

Čirůvka fialová. Je skutečnou lahůdkou. Roste obvykle od září do listopadu a objevit ji můžete v lesích, křovinách a místech dobře pohnojených.

Pečárka ovčí. Najít ji můžete i v létě, ale na podzim se jí daří dobře ve všech lesích, především v jehličnatých nebo smíšených. Hledejte ji ve vysoké vrstvě jehličí.

Penízovka dubová. Pozor na konzumaci nožiček. U této houby je bezpečnější dopřávat si pouze klobouky.

Penízovka kořenující. Tato houba se objevuje od časného léta až do podzimu v listnatých a smíšených lesích, hojně roste zejména na starších pařezech. Roste dokonce i za suchého počasí.

Slizák mazlavý. Snadno jej poznáte tak, že jeho plodnice jsou za vlhka obalené slizem. Sliz se doporučuje odstranit již v lese.

Bolcovitka ucho Jidášovo. Vyrůstá ve větších shlucích v lesích. Často ji najdeme na odumřelých větvích rozličných listnatých dřevin.

Václavka smrková. Také jde o velmi oblíbenou a hojně rostoucí houbu. Patří jednoznačně k nejoblíbenějším podzimním houbám. Při nedostatečné tepelné úpravě však může způsobit trávicí obtíže, a proto sbíráme také jen její klobouky, které se snadněji uvaří.

Mrazů se není třeba vždy bát

Příchod mrazů a zimy pro houbaře vůbec nemusí znamenat konec sezony. Naopak, řada z nich i při prvních mrazících vyráží do lesů, kde už se o úlovek nemusí dělit se svátečními sběrači, které zima a vlhko odradí. Některé druhy hub rostou, jen když se teplota pohybuje okolo dvou stupňů pod nulou. Proto není vyloučené, že si i při nízkých teplotách odnesete velmi pěkný úlovek. Mezi chlad milující houby patří například hlíva ústřičná nebo penízovka sametonohá.

Nezapomínejte na jedovaté houby

Zima neznamená utrum ani pro jedovaté houby. Při každé návštěvě lesa je třeba být mimořádně obezřetný a v případě pochybností houbu nechat v lese nebo si její jedlost ověřit v knize či na internetu. Chlad má ráda například smrtelně jedovatá čepičatka jehličnanová, která se kromě jehličnanů objevuje i na listnáčích. Podle odborníků se právě tato houba dá snadno zaměnit za opeňku měnlivou. V podzimním období představují nebezpečí také vláknice, pavučince, jedovaté druhy čirůvek, pestřece nebo čechratky podvinuté.

Do mrazáku klidně

Možná vás napadlo, že zmrazování hub patří mezi jedny ze základních postup, jak houby uchovávat. Bát se ho není třeba. Čerstvé houby jsou totiž hluboce zmrazeny a v případě potřeby se po jejich rozmrazení ihned konzumují. K hnilobným procesům jako v přírodě tudíž nedochází.