Zahrádkáři, nezaspěte. Je čas začít s předpěstováním

Jaro ještě nezačalo, a na mnoha místech to dokonce vypadá, že zima si rozhodně ještě nějakou dobu udrží svou nadvládu. To ale neznamená, že se na jaro nemůžeme začít připravovat – a ti, kteří by měli začít co nejdřív, jsou určitě zahrádkáři. Právě toto období je vhodné pro výsevy semen různých druhů zelenin, které potřebují předpěstovat. Jakmile se začne oteplovat, budete moci vzrostlé sazeničky paprik, salátů či rajčat přesazovat podle jejich nároků ven do pařeniště, skleníku nebo přímo na záhony.

Které druhy si předpěstovat?

Nejčastěji se vysazuje paprika, rajče a salát, ale nic vám nebrání začít také s celerem, pórkem, kedlubnou, kapustou, kadeřávkem, květákem, brokolicí či lilkem. Zejména teplomilné druhy je vždy dobré si předpěstovat a myslet na to zavčas, jinak hrozí, že se sklizně vůbec nedočkáte.

Kdy začít?

Kdy optimálně semena jednotlivých druhů vysít můžete snadno zjistit přímo na obalech semínek. Obvykle zde bývá uvedeno rozmezí dvou měsíců. Většinou je však možné začít s paprikou a celerem už v lednu, v únoru přicházejí na řadu rané odrůdy salátu, kedluben a květáků, další měsíc je pak čas na rajčata. Pokud nemáte zrovna ideální podmínky na předpěstování (spíše tmavý parapet, nedostatek místa atd.), je lepší zvolit pozdější termín výsevu.

Semena nejdříve namočte na den až dva do vody. Tak získají tolik potřebnou vláhu a nastartuje se také proces klíčení. Semena několikrát za den promíchejte, aby se voda řádně prokysličila, a pravidelně ji také vyměňujte, abyste omezili možné uhnívání semen.

Vhodný substrát

Substrát na výsev dnes snadno koupíte v každém hobby marketu nebo zahradnictví. Můžete si jej však také připravit – smíchejte polovinu písku s polovinou dobře propustné, humózní půdy, případně rašeliny. Dále je potřeba vzniklý substrát dobře propařit, což dnes snadno zvládnete udělat třeba v mikrovlnné troubě. Do mikrotenového sáčku jej nasypte v poměru 5:1 pro sáček. Na substrát nalijte vodu a pytlík pevně uzavřete gumičkou tak, že nad substrátem necháte asi dvojnásobek prázdného prostoru. Pak dejte sáček do mikrovlnky na čtvrt hodiny a spusťte ji maximální výkon.

Jak vysévat?

Jakmile máte propařený substrát vychladlý, můžete začít vysévat. Naplňte jím truhlíky, výsevní misky či květináče. Povrch je dobré uhladit a zarovnat a poté na něj vysejte semínka, která zasypete asi centimetrovou vrstvou substrátu. Na závěr substrát mírně přitlačte a navlhčete rozprašovačem.

Oseté nádoby umístěte na světlé a teplé místo s teplotou kolem 18 až 22 stupňů Celsia. Květináče je dobré obalit mikrotenovým sáčkem, aby se uvnitř vytvářelo vhodnější klima. Tyto sáčky je ale nutné denně otvírat kvůli větrání.

Nyní čekejte až do doby, kdy sazeničkám vyrostou první pravé lístky, a pak je rozsaďte do menších květináčků. Dále pokračujte v přesazování dle rychlosti růstu a velikosti květináče. Dopřejte jim dostatek světla a vhodnou teplotu.

Jací pomocníci se vám budou hodit?

Pokud to s pěstováním myslíte vážně, můžete si pořídit plastový mini skleník s průhledným víkem, který semínkům ke klíčení poskytne lepší podmínky. Snadněji se v nich vytváří vhodné vnitřní mikroklima, které můžete snadněji regulovat. Některé lze dokonce připojit do elektrické sítě, a sazenicím tak zajistit vyhřívání.

Problematičtější je to s nedostatkem světla, což je v zimě poměrně běžný problém. Existuje řešení, jímž je pořízení umělého osvětlení vhodného k pěstování rostlin. Jestliže se vám do této investice nechce, je lepší počkat s předpěstováním přeci jen trochu déle, než začne být skutečně dostatek přirozeného světla.

Papriky, rajčata a jiné náročnější zeleniny výborně klíčí v jiffech. V podstatě jde o zakořeňovače vyrobené ze slisované rašeliny a čedičového nebo jiného vlákna. Na první pohled vypadají jako jakési slisované tablety, které ale po namočení nabobtnají a vytvoří vhodné stanoviště pro semínka. Při následném přesazování se sazenice z jiffu nevypichuje, ale přesazuje se včetně něj, takže nedochází k žádnému poškození kořenů, což je jistě velká výhoda.

A co okurky?

Pokud se rozhodnete předpěstovat i je, je ideální začít koncem února a v březnu. Většina zahrádkářů se ale s předpěstováním nezatěžuje a vysévají rovnou ven. Semínka zasetá do teplé, vlhké půdy skleníku či fóliovníku vzejdou za týden a často ve svém vývoji předběhnou předpěstované sazenice. S okurkami je tedy práce lehčí a není nutné je předpěstovávat.

Jak jsou na tom papriky?

Papriky je nejvhodnější vysévat koncem ledna a v první polovině února. Velmi se osvědčuje perlit, v němž sazenice dobře vytváří kořeny. Je však možné je v něm nechat růst asi jen dva týdny, protože neobsahuje žádné živiny. Poté je nutné jej přesadit do běžného substrátu.