Proč je kváskový chleba lepší pro vaše zdraví? Připlatit si za kvalitu se vyplatí
Možná jste si v poslední době v pekařství všimli kváskového chleba. Zaujala vás možná nejen jeho odlišná vůně a struktura, ale především také vyšší cena. Má smysl jej kupovat? Jaký je rozdíl mezi ním a klasickým chlebem z droždí? A čím vám může prospět?
Výhody tradičního kvásku
Tradiční kvásek je tvořen pouze žitnou moukou a vodou. Pokud je tato směs uchovávána při příznivé teplotě, začne přirozeně kvasit – fermentovat. To se děje díky bakteriím a kvasinkám, jež se vyskytují ve vzduchu a žitu. V důsledku tohoto procesu vzniká kyselina mléčná, kyselina octová, oxid uhličitý a také množství aromatických látek. Výhodou kváskového chleba je pak to, že jej tyto látky dokážou přirozeně konzervovat, a vy si tak můžete déle užívat jeho chuť bez tvrdnutí nebo plesnivění. Mezi další výhody patří to, že tyto látky mají také antibiotické účinky, a navíc posilují naši mikroflóru, a tím i naši imunitu.
Kvásek musí také déle kvasit, a proto se odbourává kyselina fytinová, která je přirozeně obsažená v obilí a může spolu s jinými minerály ve střevech vytvářet sloučeniny, které se složitě a dlouho tráví a mohou způsobovat trávicí obtíže. Kváskový chléb je tedy také lépe stravitelný a živiny z něj dokáže naše tělo výrazně lépe využít.
Mezi nevýhody lze zařadit například to, že kyne až desetkrát pomaleji než kvasnice. Pro komerční pekárny je takový způsob přípravy velmi nevýhodný. Proto se běžně preferují kvasnice a jen menší pekárny nabízí kváskový chléb, který je ale o to dražší, a ne každý si jej proto může dovolit.
Kvasnice usnadní práci
Kvasnice neboli droždí obsahují pouze jednu kvasinkovou kulturu. Během procesu kvašení se tyto bakterie rozmnožují a produkují bublinky oxidu uhličitého – následkem je dobře známé kynutí těsta. Dnešní běžné droždí se velmi odlišuje od kdysi tradičního pivovarského droždí. Kvasnicové kultury se dnes vyrábí množením kvasničných kultur na řepné melase a aby to probíhalo co nejrychleji a nejefektivněji, přidává se k tomu celá řada chemických látek (kyselina sírová, amoniak, fosforečnany a různé emulgátory).
Asi sami umíte dobře posoudit, že to není zcela ideální a kvalita droždí je více či méně diskutabilní. Kdysi se chléb pekl opravdu jen z mouky, vody, soli, kmínu a kvásku, což je opět jen voda a mouka – tedy bez přidaných látek a dalších aditiv, které zvětšují objem těsta nebo zabraňují vzniku hrudek. Jistě – takové chleby nebyly tak pěkné, velké a tak levné – ale byly chutné a zdravé.
Dnes můžete aspoň část těchto benefitů získat právě konzumací kváskového chleba. Je ale třeba vědět, že nechutná stejně jako ten, na který jsme z obchodu zvyklí. Kváskový chléb voní více kysele, je hutnější, ale zase vám vydrží klidně 14 dní a nezplesniví.
Co udělá kváskový chléb ještě zdravější?
Ideální je používat zejména žitnou celozrnnou mouku, případně v kombinaci se špaldovou či pšeničnou. Určitě je vždy dobré přidat také kmín a sůl. Semínka vám zase dodají dostatek zdravých tuků a bílkovin. Zkuste třeba dýňové, slunečnicové či lněné. Ochutit chleba jde skvěle i bylinkami, ideální je medvědí česnek nebo provensálské koření. Fantazii se ale meze vůbec nekladou – přidat můžete prakticky cokoliv, co vám chutná.
Snadnější trávení
Nepopiratelnou výhodou je i to, že chléb z kvásku je lépe stravitelný. Je to právě proto, že déle kyne. Naše střeva pak mají méně práce s trávením, daleko lépe dokážou živiny využít a přebytky vyloučit z těla ven. Pokud vám tedy klasické pečivo dělá potíže, vsaďte na kváskové a máte po problémech.
ZDROJ: https://www.webmd.com/diet/sourdough-bread-good-for-you
ZDROJ obrázku: Pexels
