Kořenovou zeleninu zvládnete vypěstovat i na balkoně. Vlastní úrodu stihnete ještě letos
Možná závidíte těm, kdo žijí v domě a mají možnost vypěstovat si vlastní úrodu. Je totiž faktem, že zelenina, kterou koupíte v obchodě, se chutí nedá srovnat s tou kterou si sami vypěstujete. Ve skutečnosti ale stačí, abyste měli balkon a můžete pěstovat téměř to samé, jako vaši přátelé na zahradě. Samozřejmě se musíte omezit v množství, ale jinak máte šanci získat stejně chutnou zeleninu. Vypěstovat kořenovou zeleninu na balkoně skutečně nemusí být tak složité. Bylinky a rajčata jste už určitě zkusili, tak proč nedát šanci také mrkvi nebo ředkvičkám? Zvolte menší odrůdy a budete-li následovat tato základní pravidla, snadno si i na balkoně vypěstujete chutnou zeleninu ke svačině.
Jak na pěstování na balkoně?
Sice se to nezdá, ale kořenová zelenina ve skutečnosti nemá tak zásadní nároky na prostor, jak by se mohlo zdát. Dá se vypěstovat i ve kbelíku či jiné nádobě na balkoně či terase. Samozřejmě je třeba vybírat vhodné druhy, které jsou spíše menší odrůdy, jako je mrkev, petržel či ředkvička. Navíc se u těchto surovin dají využít i listy, třeba do salátu, nebo pro vylepšení chuti polévky.
Kořenová zelenina na balkoně
U kořenové zeleniny platí pravidlo, že vyžaduje jistý prostor, hloubku a lehkou půdu. Klíčové je především to, co se odehrává pod zemí, a proto se na to je třeba zaměřit také při výběru půdy a stanoviště.
Volba odrůdy
Vyberte si menší odrůdy, ideální je mrkev, baby karotka nebo ředkvičky. Připravte se také na to, že nevypěstujete úrodu, kterou byste mohli rozdávat, nesnažte se vypěstovat hodně kořenů v jedné nádobě. Nebudou mít dostatek prostoru a hrozí, že namísto pořádné zeleniny vám vyrostou jen zakrslíci a hromada listů.
Vyberte si vhodnou nádobu
U baby karotky a ředkvičky stačí jen vybrat dlouhý (hlubší) květináč, protože nejsou tak náročné na hloubku. Vhodnější pro pěstování kořenové zeleniny jsou však kbelíky nebo třeba větší přepravka, která nabízí i dostatečnou hloubku. Dobře dovedou posloužit také různé dřevěné bedničky.
Připravte zeminu
Základem úspěchu je také lehká půda. Vybírejte proto hlinitou nebo hlinitopísčitou zeminu bez kamínků, které by mohly bránit kořenům v růstu nebo je deformovat. Pokud se vám zdá půda příliš těžká, je možné prolehčit ji pískem. Jílovou, těžkou půdu bez úpravy ani nezkoušejte, kořen vám v takové půdě zahnije a nic nevyroste.
Co kořenová zelenina potřebuje?
Tato zelenina vyžaduje poměrně značnou organickou výživu. Nesvědčí jí ale přímé hnojení, lepší je pro ni půda, který je již nasycená výživou z předchozího období či hnojená před sezónou. Je dobré si takovou půdu proto nachystat již na konci předchozí sezóny, nebo pěstujte v nádobě, kde jste předtím pěstovali například rajčata, která jste přímo přihnojovali. Takové místo je pro kořenovou zeleninu ideální a mrkev nebo petržel poroste v takové půdě náramně.
Jak vysévat?
S výsevem je možné začít již v únoru, u karotky a ředkvičky můžete začít později, klidně to stihnete ještě i na konci května nebo začátku června. Na úrodu si ale počkáte 3-4 měsíce. Vysejte semínka na celou plochu a nechte rostlinky samostatně růst. Až později je bude nutné protrhat a ponechat jenom několik silnějších jedinců, kterým tak dopřejete dostatečný prostor. Zaměřte se na vytrhání slabších kousků, které nemají potenciál dát růst a jen by zabíraly prostor.
Pozor na nebezpečné škůdce
V domácím prostředí není napadení škůdci tolik časté, ale stejně je dobré rostliny pravidelně kontrolovat. Sledujte především to, zda nejsou listy nemocné, pokroucené či flekaté. Bývají totiž nezřídka napadené plísní, mšicemi nebo se jedná o tzv. padlí. Napadené rostlinky nemají sílu vyvíjet kořen a úroda bude skutečně tristní. Pokud na balkoně pěstujete i bylinky, můžete je využívat jako přirozené odpuzovače hmyzu a dalších škůdců. Skvěle zabírají voňavé bylinky jako levandule, pažitka, kopr a saturejka.
Zalévání hraje klíčovou roli
Neméně důležitá je také správná závlaha, která se v čase postupně mění. V době, kdy máte po výsevu, je důležité dávat pozor, abyste půdu příliš nepřemokřili. Pokud by se tak stalo, hrozí vznik plísní a uhnívání semínek, protože nadbytečná voda nemá kam odtékat. Zalévání je také třeba přizpůsobit vlhkosti okolního vzduchu a venkovní teplotě. V době, kdy už rostlina klíčí, se zaměřte na pravidelnou závlahu, aby malá rostlinka neuschla.
S postupem času je pak vhodné zálivku zmírňovat, aby nezačal zahnívat kořen. Rostliny, které vytváří dlouhé podzemní kořeny si dovedou vytahovat vláhu z půdy, a tak trochu se za ní směrem dolů i natahují. Naopak druhy kořenové zeleniny, které vytváří bulvy, tedy třeba ředkvička, vodnice a tuřín, potřebují pravidelnou a vydatnější zálivku po celou dobu svého růstu.
ZDROJ: https://www.theguardian.com/lifeandstyle/2016/jun/11/how-to-grow-vegetables-on-a-balcony-alys-fowler
ZDROJ obrázku: Autor/ka fotografie: Dziana Hasanbekava: https://www.pexels.com/cs-cz/foto/osoba-zena-jidlo-model-6740623/
