Chcete mít náskok v pěstování zeleniny? Vyrobte si vlastní pařeniště

Je jaro a mnoho lidí se pouští do práce na svých zahrádkách. Jisté ale je, že počasí je ještě dost proměnlivé a může přijít nečekaný mráz, který mladým rostlinkám nesvědčí. Aby mohly začít dřív růst, je třeba je před mrazem dobře ochránit. K tomu vám může skvěle posloužit pařník neboli pařeniště, v němž lze mladé rostliny předpěstovat a mít náskok oproti těm, kteří začnou trochu později. A to se rozhodně vyplatí, no ne?

Pařník může vaši zahradnickou sezónu prodloužit, protože umožní jednotlivé rostlinky předpěstovat pěkně brzy z jara. Jejich sklizeň si tedy budete moci užít dříve a u některých odrůd zvládnete klidně i sklizně dvě.

Pařníku se nejlépe bude dařit ve slunné části zahrady. Vyplatí se jej směřovat tak, aby nižší strana sešikmeného rámu mířila na jih. První sluneční paprsky budou schopné jej rychleji vyhřát a umožní vám vysít již brzy na jaře ředkvičky či raný salát.

Co budete potřebovat?

Při stavbě pařeniště snadno zužitkujete i věci, o kterých jste si mysleli, že jsou zcela na vyhoz – třeba stará zasklená okna, která vám zbyla po rekonstrukci. Pokud nic takového nemáte, nevadí – obstarejte si nejlépe silná borovicová či smrková prkna a také čtyři dřevěné čtyřhranné tyče. Tyto tyče zatlučte do země.

Dřevěný rám jednoduchého pařeniště může mít například 150 centimetrů na šířku, 100 centimetrů na délku a do výšky asi 35 centimetrů vepředu a 50 centimetrů vzadu. Pokud nemáte sklo, můžete ho nahradit i silnou fólií.

Na vhodném místě vytyčte obdélník zvolené velikosti, odstraňte případné drny a jiné nerovnosti a vyryjte zeminu asi do 40 centimetrové hloubky.

Co přijde dovnitř?

Do jámy dejte hnůj (ideálně koňský), který dobře upěchujte a zalijte vodou. Nahoru přijde asi pěticentimetrová vrstva listí. Závěrečnou vrstvu bude tvořit zemina, které by mělo být zhruba 20 až 50 centimetrů. Vše opět důkladně zalijte vodou a nechte několik dní odpočívat, aby se mikroorganismy z hnoje pustily do práce a začaly vyrábět teplo pro budoucí rostlinky.

Přes den nechte pařník větrat, aby se mladé rostlinky postupně otužovaly a zvykaly si na venkovní prostředí. Během nocí je však třeba minimálně během jarních měsíců pařník chránit dodatečnou izolaci – tu zajistí bublinková fólie, rákosové či slaměné rohože apod.

Moderní variantou je pařeniště, které má vlastní topný kabel. Ten bývá zapuštěný uvnitř pařeniště do základu z písku a současně je opatřený vodotěsnou přípojkou. Chceme-li pařeniště vyhřívat jen příležitostně a ne elektřinou, postačí nám malé topidlo.

Co v pařeništi pěstovat?

Když máte nyní pařeniště profesionálně připravené, jistě už přemýšlíte, co do něj zasadit. Ideální je začít třeba ředkvičkami, raným salátem, řeřichou, mrkví, jarní cibulkou nebo polníčkem. Všechny tyto plodiny můžete po vypěstování rovnou konzumovat a už za pár týdnů si na některých z nich jistě pochutnáte.

Pařeniště lze využít i k předpěstování pórku, celeru, kedluben, květáku, kapusty, zelí, rajčat, paprik či cuket. Tyto plodiny později přesaďte na běžný záhonek, jakmile to počasí dovolí a rostlinky dostatečně zesílí.

Zasadit do pařeniště můžete i letničky, třeba astry či afrikány, které tak připravíte na letní sezonu.

Ale co v zimě? I v tomto období vám pařeniště může dobře posloužit. Hodí se třeba skvěle ke skladování kořenové zeleniny. Umístěte do něj například košťáloviny, pórek, čekanku a další. Chraňte pařeniště před prochladnutím, třeba bublinkovou fólií nebo jinou vhodnou izolací. Zelenina vám zde nepřemrzne, ale zachová si příjemnou čerstvost a křupavost, které ve sklepě nebo doma ve spíži nikdy nedosáhnete. Během zimy si do pařeniště můžete chodit prakticky pro čerstvou zeleninu.