Pájení kovů

Když se máme bavit o pájení, je si třeba říct, proč je to odlišná technologie od sváření. Pájením se spojují součástí roztavenou pájkou, která má nižší teplotou tavení, než spojované součásti.

Při sváření se používá teplot až tavného stavu, takže lze svářet přídavným materiálem, ale i jen roztavením svařovaných částí v místech spojů.

Výhody

Pájení, se mohou spojit nesvařitelné či těžce svařitelné materiály a díly pro svařování nevhodné.

Pájka

Hlavním prvkem pájení, vedle tepla, je pájka. Podle teploty se pájení dělí na měkké a tvrdé, kde rozdělovací teplota je asi 450°C. Níž je měkké, výš tvrdé. Měkké pájky jsou většinou na bázi cínu a olova, tvrdé pájky se používají podle kovu, který se pájí, tedy jsou na bázi Cu, Ag, Ni a Pd, ale také z drahých kovů, zejména stříbro. Pájky jsou někdy přímo v drátu (trubička z cínu a s kalafunou), ale jinak jsou to tyče, dráty, pásky, granulované, sendvičové (vrstvené z různých materiálů), pastovité a práškovité, většinou všechny již obsahují tavidlo.

Tavidla

Aby se materiál dobře spojil, je třeba vedle čistoty použít tavidla, která vytvoří vhodné prostředí (neoxidační) a materiály pak lépe pájku přijmou (difúze) ke svému povrchu. Tavidla se dělí podle způsobu pájení pro měkké (kyseliny solná nebo fosforečná, kalafuna) a tvrdé pájení (borax), podle účinku s leptáním nebo bez něho. Pro tvrdé, tzv. kapilární pájení ve vakuu nebo redukční atmosféře (vodíku) nejsou zapotřebí žádná tavidla.

Metody pájení

Nejčastější je známá transformátorová páječka (pistolová páječka). Používají se i větší páječky s hroty, to jde o tzv. dotykový či lokální způsob. Používají se i moderní elektrické páječky.

Pro hromadnější výrobu se používá proud horkého plynu nebo plamen. Lze pájet i v pecích, kde je nutná dokonalá příprava všech položek.

Domácí pájení

Kutilové většinou pracují s páječkou ohřívanou elektrickým proudem, nebo dokonce zastarale na plameni. Kovové součástky se zahřejí a přidá se roztavená pájka, která součástky spojí. Spoje pak samozřejmě nemohou být zahřáté na vyšší teplotu, než je tavná teplota pájky, součástky by se znovu mohly oddělit.