Uštknutí zmijí je letos třikrát více než loni. Jak poskytnout první pomoc?
Chodíte rádi do přírody, na houby nebo jen tak na vycházku? Pak si dejte pozor, kam šlapete. V posledních letech se stále častěji objevují případy uštknutí člověka zmijí obecnou. Zatímco dříve to bylo spíše vzácností a většina lidí se se zmijí za život nikdy nesetkala, nyní se množí svědectví o tom, že byla zmije někde viděna, nebo dokonce někoho uštknula. Na vině bude změna počasí, ale také větší pohyb lidí venku. Právě letos je takových případů dokonce o třetinu více než je běžné, takže se vyplatí být obzvláště obezřetní. Jak se v případě uštknutí zachovat a co dělat? Je vhodné si postup trošku osvěžit.
Nechceme plašit, ani vyvolávat paniku, pravděpodobnost uštknutí stále není příliš vysoká, ale přesto je lepší být připraven, protože v panice člověk reaguje spíše automaticky a naučeně. Navíc nikdy nevíte, kdy se vám tyhle vědomosti budou hodit – můžete pomoci nejen sobě, ale třeba i náhodnému kolemjdoucímu.
Zmije vás kousne pouze v sebeobraně, sama nikdy neútočí. Obvykle ale vy vůbec netušíte, že vás zmije považuje za hrozbu, ani že se vyskytuje ve vašem okolí. Nejvíce ohroženou skupinou jsou přitom především malé děti, staří lidé a alergici, pro které může být uštknutí zmije skutečně i smrtelné.
Jak poznáte uštknutí?
Jasným příznakem jsou dvě malé ranky, které posléze získají nafialovělý lem. Obvykle je kousnutí zmijí doprovázeno také bolestí. Jestliže se v rance nachází jed, objeví se poměrně brzy otok se středovým bledým místem. Otok přitom dosahuje svého maxima do 48 hodin po uštknutí. Jestliže se jedná pouze o drobnou otravu, otok obvykle vymizí v průběhu několika dní. V opačném případě otečou i uzliny ve spádové oblasti a později se mohou objevit i vážné komplikace, jako je infekce v ráně nebo potíže s dýcháním.
Jak poznáte, že je zle?
Systémové reakce jsou u zdravého člověka poměrně vzácné. Platí totiž, že se do rány v reálu dostává jen malé množství jedu, které nedosahuje velikosti smrtící dávky. Vážnější otravy provázejí nevolnosti, zvýšená teplota, bolest břicha, průjem, zimnice, žízeň a pocení. K těm nejzávažnějším projevům otravy jsou náchylní především oslabení jedinci, tedy zejména alergici. Tělo zdravého člověka si s lehkými příznaky obvykle umí poradit samo a není třeba se obávat vážných zdravotních následků. Jestliže však dojde k alergické reakci, je nutné jednat velmi rychle.
Anafylaktická reakce
Anafylaktická reakce bývá obvykle doprovázena rychlým poklesem tlaku, zrychlením srdeční akce, tedy i zrychleným pulsem, výsevem studeného potu, modravým zbarvení kůže, někdy také poruchou vědomí. U alergiků navíc hrozí navíc velké otoky, které jsou nejvýraznější v oblasti rtů, jazyka a tváří a mohou s sebou nést také riziko udušení.
Jak pomoci?
Po uštknutí zmijí je v prvé řadě důležité znehybnit danou končetinu. Svalová činnost by totiž mohla situaci ještě dále zhoršovat a podporovala by vstřebávání jedu do oběhu. Vhodná je volná bandáž končetiny k tělu a celkové znehybnění zraněného. Je důležité, aby postižený co možná nejklidněji ležel a nepanikařil. Proto je nutné poskytovat zraněnému také psychickou podporu. V případě, že máte po ruce i dezinfekci a sterilní krytí, vyčistěte ránu a překryjte ji – tak zabráníte tomu, aby se v ráně rozjela infekce. Vyplatí se na místo uštknutí přiložit studený obklad, který nejenže zmírní otok, ale zároveň i zpomalí další vstřebávání jedu do těla.
Tomuto se vyhněte
V žádném případě končetinu nezaškrcujte. Můžete sobě nebo pacientovi ublížit a nijak nezabráníte šíření jedu. Jed také nevysávejte nebo místo uštknutí nerozřezávejte či nevymačkávejte. To vše svěřte záchranné službě, která k tomu má potřebné vybavení a ví, jak postupovat.
ZDROJ: https://www.health.qld.gov.au/news-events/news/what-to-do-if-you-get-bitten-by-a-snake
ZDROJ obrázku: Pexels
