Obezita a koronavirus? Tato dvojice věstí špatný průběh nemoci

Ohledně koronvairu se mluví o řadě rizikových faktorům. K těm nejčastěji skloňovaným bezpochyby patří vyšší věk, oslabená imunita, jiná chronická onemocnění apod. Jenže ukazuje se, že faktorem, který je minimálně stejně rizikový, je i obezita. Jak je to možné?

Rizikový faktor: obezita

Když se covidem-19 nakazil i známý odborník Stephen O’Rahily a skončil kvůli vážným komplikacím na dýchacím přístroji, rozhodl se po uzdravení zjistit o tomto onemocnění o trochu více. A především jej zajímalo, jaké předpoklady má 20 % nemocných, u kterých je průběh nemoci velmi vážný, někdy i dokonce smrtelný. Ukázalo se, že většina těch, u kterých měl covid-19 zvlášť závažný průběh měla kromě vyššího věku, chronických chorob a dalších komplikací také vyšší BMI. On sám jej má na hodnotě 30, což je řadí do kolonky „obézní“. 

Na základě průzkum přišla americká instituce CDC (Centers for Disease Control and Prevention), s prohlášením, ve kterém redefinovala rizikové kategorie pro onemocnění covid-19. Mimo jiné také snížila hranici pro vznik onemocnění – z BMI 40 jej snížila na BMI 30. A to už by přibližně 40 % Američanů mohl pořádně ztuhnout úsměv na rtech – právě tak vysoké procento amerických občanů má BMI nad 30.

Závěry amerických vědců potvrzuje i britská studie. Ta také ukázala, že obézním lidem hrozí dvakrát vyšší riziko úmrtí po nakažení virem než těm neobézním. Přitom ale nezáleží na věku nebo pohlaví – obezita je sama o sobě rizikem, které se uplatní i při nízkém věku. Pandemie koronaviru přitom není první infekcí, u které se ukázalo, že obezita může být rozhodujícím faktorem. Podobné závěry učinili vědci i během pandemie prasečí chřipky v roce 2009. Začíná tedy být jasnější, že obézní lidé jsou bez ohledu na svůj věk jednou z nejrizikovějších skupin.

Proč to tak je?

Na tuto otázku se snaží najít odpověď právě doktor O’Rahily. Ten mluví především o propojení obezity a hormonální nerovnováhy. Obézní lidé totiž ve vyšší míře produkují komplementární proteiny, které mohou vést k nekontrolovatelné srážlivosti krve – a to pak může výrazně zhoršit průběh nemoci.

Mimo to mají lidé s obezitou nižší hladinu adiponektinu, což je bílkovinný hormon, který ovlivňuje procesy metabolismu a chrání ledviny. Jestliže máme tohoto hormonu nedostatek, jsme snadněji náchylní k plicním infekcím a ucpávání cév. Zdá se tedy, že vědci mají ve věci obezity a koronaviru poměrně jasno. A není to všechno, vědci objevili ještě řadu jiných pojítek, která ukazují na to, že souvislost obezity a horšího průběhu koronavirové infekce není vůbec náhodná.

Studie má i své kritiky

Ne všichni však s výše uvedenými závěry tak jednoznačně souhlasí. Někteří vědci například tvrdí, že studie neberou v potaz i další faktory, které mohou souvislost mezi obezitou a výskytem COVID-19 ovlivňovat. Jde především o faktory jako je rasa, kvalita zdravotní péče, míra stresu apod.

Především role stresu prý nemůže být zanedbatelná. Obézní lidé jsou v dnešní společnosti vystavováni velkému tlaku. Pohlíží se na ně často jako na líné nebo nechutné, mohou mít potíže v práci i osobním životě. Tyto faktory prý mohou mít na horším průběhu nemoci také výrazný podíl. Jak je dobře známo, stres oslabuje imunitu a může zvýšit pravděpodobnost chronického zánětu. Obézní lidé tedy mohou být náchylnější nejen ke covidu-19, ale také srdečním chorobám, rakovině, astmatu nebo cukrovce. Mnoho lidí s vyšší hmotností také zkouší radikální stravovací směry a nezdravá omezení, což samo o sobě zvyšuje riziko nemocí jako je cukrovka či vysoký krevní tlak.

Byť se tedy souvislosti zdají prokázané, pokud se na věc podíváme jinou optikou, může to mít i jiné vysvětlení. Pravdou ale každopádně je, že ačkoliv neznáme přesné příčiny, obézní lidé by skutečně měli být před nemocí obzvláště obezřetní. Znovu tedy platí, že nikdy není dost mytí rukou, nošení ochranné roušky a dalších nezbytných opatření.