Sýr feta je sice zdravý, ale ani on není bez negativ. Vyplatí se jíst jej střídmě

Víte, který sýr je považován za ten vůbec nejzdravější? Prý je to sýr feta. Že jste o něm ještě neslyšeli? Pak to musí být jedině tím, že se příliš nepohybujete ve světě zdravé výživy nebo tzv. módního stravování. Feta totiž patří doslova ke gastronomickým hitům a jeho pozitivní vlastnosti jsou vychvalovány až do nebes. Je ale skutečně pravda, že sýr feta je vždycky dobrou volbou a ideálním sýrem obecně?

Zejména v moderních restauracích je sýrem feta nahrazován klasický eidam nebo jiné tučné sýry. Možná i proto, že výživový poradci a specialisté na zdravé stravování některé sýry kritizovali a označili je za riziko pro štíhlou linii i zdraví.

Co je pravda o sýru feta

O sýru feta se obvykle dočteme, že je to „nejzdravější sýr na světě“, který obsahuje množství pro tělo potřebných a žádoucích látek. Skutečně je pravdou, že feta obsahuje velké množství vápníku i bílkovin. Jenže málokdo už ví (a prosazovatelé fety to možná i záměrně zatajují), že jen 100 gramů tohoto sýru obsahuje zároveň přes 50 procent doporučené dávky sodíku na jeden den. Uvedený sýr je totiž hodně slaný, což zas tak pozitivní pro zdraví není, stejně jako vysoký obsah tuku, který mu ale dává vynikající chuť.

Proč je sýr feta tak slaný? Na vině je technologie výroby. Podstatou celého procesu je totiž zrání ve slaném nálevu. Obsah soli v sýru je tedy oproti jiným, běžnějším variantám, několikanásobně vyšší. Minimálně pro někoho pak může být negativní i to, že feta je oproti eidamům asi o třetinu dražší. Řada lidí je ale ochotna si za zdraví i chuť připlatit nemalé peníze.

Není feta jako feta

Jako u všeho, i zde platí, že ne každý sýr, který se jako feta tváří, jím skutečně je. Feta je původem řecká specialita a ve svém rodišti má i její vysoký obsah soli své opodstatnění. V Řecku je totiž výrazně tepleji a lidé se zde více potí. Skrze pot pak dochází k větším ztrátám soli a tu je dobré doplňovat třeba i díky konzumaci sýru feta.

Pravý feta sýr se také nevyrábí z kravského mléka. K jeho výrobě se používá mléko ovčí (70 procent) a kozí (30 procent). Název feta se nesmí používat pro sýry, které nesplňují uvedené požadavky a další nároky na technologii a postup výroby. Ne vždy to ale výrobci dodržují. Ne zřídkakdy se můžete setkat třeba s označení „feta z kravského mléko“, což je nejen protimluv, ale také nezákonné označení.

Někdy se feta plete s podobným balkánským sýrem. Mnoho lidí se domnívá, že je to jedno a totéž, ale není to tak. V základu je ale balkánský sýr odlišný výrobek, vyrábí se totiž z pasterovaného kravského mléka.

Do salátů i na vaření

Feta má mnohostranné využití. Hodí se skvěle do salátů, kterým dodá zajímavou a osvěžující chuť, ale stejně dobře se dá použít i při vaření nebo k zapékání. Že by to ale byl vzor zdravé stravy, se říci nedá. I na tomto sýru lze v praxi demonstrovat, že žádná potravina není jen a pouze dokonalá, a žádná není naopak jen negativní. Vyvážená strava spočívá daleko více v rozumné konzumaci všeho než v odmítání některých potravin jen z principu.

Feta patří mezi čerstvé sýry, proto bychom jej měli po otevření sníst do pár dní. Špatné skladování bude mít za následek okorání sýra, zkysnutí nálevu a vytvoření podmínek pro nežádoucí bakterie. Dejte si tedy pozor, abyste si konzumací sýra nezpůsobili více potíží než užitku. Feta je rozhodně chutná a vhodná varianta sýra, ale v rozumném množství a rozumné frekvenci. Jako vždy platí, že nic se nemá přehánět. V restauracích se pak nenechte zmást, že by snad smažená feta měla být v něčem zdravější než obyčejný eidam. Pořád jde o smaženou potravinu, kterou si lze dopřát opravdu jen zcela výjimečně.