Mýty o houbaření: Vyhněte se těmto chybám a houbařte bezpečně

Houbaření je v České republice oblíbenou činností, která spojuje lidi s přírodou a poskytuje radost ze sběru vlastních hub. Na rozdíl od jiných národností má houbaření v ČR dlouhou tradici a spousta lidí se na houbařskou sezónu „třese“ celý rok. Je to možná i proto, že během houbaření si můžete vychutnat také poklidné procházky lesem a hledání houbových pokladů. Přesto kolem houbaření koluje mnoho mýtů a pověr, které mohou být zavádějící – a v některých případech vám mohou způsobit i vážnější potíže. Pojďme se podívat na některé z největších mýtů o houbaření a objasnit, jak to je ve skutečnosti.

Mýtus 1: Všechny houby s červeným kloboukem jsou jedovaté

Jedním z nejrozšířenějších mýtů je, že všechny houby s červeným kloboukem jsou jedovaté. Tento mýtus může mít základ v tom, že mnoho jedovatých hub, jako je muchomůrka červená, má červený klobouk. Nicméně ne všechny houby s červeným kloboukem jsou jedovaté. Například ryzec pravý, který má oranžovo-červený klobouk, je jedlý a velmi chutný. Vždy je důležité houby správně identifikovat, než je zařadíte do svého jídelníčku. U hub to někdy může být oříšek, a proto je potřeba konzumovat skutečně jen ty houby, o jejichž původu máte stoprocentní jistotu.

Mýtus 2: Houby rostou pouze po dešti

Dalším častým mýtem je, že houby rostou pouze po dešti. I když je pravda, že houby potřebují vlhkost k růstu, není to vůbec jediné kritérium. Houby rostou i v obdobích, kdy je dostatečná vlhkost v půdě, což může být i několik dní nebo týdnů po dešti. Navíc různé druhy hub mají různé nároky na růstové podmínky, takže některé mohou růst i v suchém období. Obecně ale platí, že pokud je dostatečná vlhkost a k tomu se přidá i vyšší teplota, je to ideální stav pro to, aby se v lese objevily první kloboučky.

Mýtus 3: Jedovaté houby lze rozeznat podle hořké chuti

Existuje pověra, že jedovaté houby lze snadno rozeznat podle hořké nebo nepříjemné chuti. Toto je velmi nebezpečný mýtus, protože některé smrtelně jedovaté houby mohou mít neutrální nebo dokonce příjemnou chuť. Například muchomůrka zelená, jedna z nejjedovatějších hub na světě, má chuť, která není nepříjemná. Proto je důležité nikdy neochutnávat houby, které nejste schopni bezpečně identifikovat jako jedlé. Je to otázka tréninku i pečlivého sledování celkového vzhledu houby – správně identifikovat houbu nelze jen podle barvy, ale zásadní je i velikost, tvar, nožička, podhoubí a další faktory, které vám pomohou houbu správně zařadit.

Mýtus 4: Staré houby jsou bezpečnější, protože jed se časem oslabuje

Tento mýtus může vést k nebezpečným situacím. Ve skutečnosti mohou být staré houby velmi nebezpečné, protože se v nich mohou hromadit toxiny nebo se mohou začít rozkládat a stát se toxickými v důsledku rozkladných procesů. Nicméně je pravdou, že některé druhy hub mohou být bezpečné, když jsou mladé, ale mohou se stát toxickými, když zestárnou. Na to však nelze spoléhat a houby, které mohou být potenciálně toxické, je lepší vždy vyřadit se svého sběratelského seznamu.

Mýtus 5: Všechny houby jsou bezpečné po důkladném uvaření

Mnoho lidí věří, že všechny houby se stanou bezpečnými k jídlu, pokud je důkladně převaříte. Je sice pravdou, že vaření může snížit množství některých toxinů, neplatí to ale zdaleka pro všechny jedovaté houby. Například toxiny v muchomůrce zelené a muchomůrce tygrované) se vařením nikam neztrácí. Proto je důležité bezpečně identifikovat houby před jejich konzumací a nespoléhat se na vaření jako metodu k odstranění jedovatých látek.

Mýtus 6: Houby lze bezpečně sbírat podle obrázkových atlasů

I když obrázkové atlasy a aplikace mohou být užitečné, neměly by být jediným zdrojem informací při identifikaci hub. Obrázek nikdy zcela nepředá skutečnou podobu houby, navíc je prostě faktem, že houby jsou si vzájemně dost podobné a mohou se snadno poplést. Bohužel se stává, že typicky jedlé houby mohou mít jedovaté dvojnice, které se liší jen v drobných detailech. Nejlepší je konzultovat zkušené houbaře nebo odborníky a nechat si zkontrolovat houby před jejich konzumací. V sezóně v řadě měst existují houbové poradny, kam můžete svůj košíček přinést a nechat si jej zkontrolovat odborníky.

Houbaření je skvělým způsobem, jak strávit čas v přírodě a vychutnat si čerstvé lesní plody. Avšak, jako u každé činnosti, je důležité být dobře informovaný a nevěřit všem mýtům a pověrám. Zejména u sběru hub skutečně může jít i o život, a proto bezpečnost rozhodně nepodceňujte. Bezpečnost při houbaření závisí na správné identifikaci hub a důkladném pochopení jejich typických znaků, abyste je zvládli správně identifikovat. Vždy se řiďte pravidlem, že houby, které neidentifikujte stoprocentně, prostě nechte na místě.

ZDROJ: https://living.iprima.cz/mykolog-vyvraci-nejvetsi-houbarske-myty-jsou-na-muchomurce-cervene-jedovate-jen-bile-puntiky-439215
ZDROJ obrázku: Autor/ka fotografie: Valeria Boltneva: https://www.pexels.com/cs-cz/foto/74510/