Mléko jako nepřítel? Nemusí škodit každému, vsaďte na fermentované produkty

Okolo mléka se v posledních letech strhla doslova hysterie. Řada lidí jej viní v podstatě ze všech problémů lidstva, jiní zase upozorňují, že se celý problém zbytečně zveličuje a na pití mléka není v rozumném množství nic špatného. Jak to tedy je a co můžete udělat, aby vám mléčné výrobky neškodily?

Je pravdou, že člověk je jediný tvor konzumující mateřské mléko jiného živočišného druhu a činí tak nejen v dětství, ale po celý svůj život. V dětství nám maminky běžně dávaly pít kakao, jedli jsme mléčné výrobky s tím, že je to přeci zdravé a je to nenahraditelný zdroj vápníku. Najednou je vše jinak. Až v posledních letech stále častěji vycházejí najevo fakta, která mléko pasují na bílé zlo.

Je všechno skutečně špatně?

V dnešní době to mléko nemá lehké. Jeho konzumace postupně klesá, i když stále jsou mléčné výrobky poměrně běžnou součástí jídelníčku řady lidí. Často jej nahrazují i různé varianty ořechových nebo sójových mlék a výrobků, které mléko napodobují chutí, ale složením jsou jinde.

Mléko a mléčné produkty jsou skutečně bohatým zdrojem vápníku, vitaminu B12, vitaminu D a bílkovin, i přes to ale prospívá většina celosvětové populace skvěle bez jakékoli konzumace mléka. Až 75 % světové populace má potíže mléko trávit, trpí nedostatkem enzymu laktázy a mléko tradičně nekonzumuje.

Musíme mléko konzumovat už jen s ohledem na jeho výživové hodnoty? Ve skutečnosti nás příjem vápníku pouze z mléčných výrobků nezachrání. Jiné zdroje jsou daleko důležitější a mléko může vápník a vitamíny doplnit, ale rozhodně samo o sobě nepostačí. Je totiž především důležité, jak dokáže organismus vápník přijmout a správně jej využít. Obě tyto vlastnosti závisejí na celé řadě faktorů – množství masa a sladkostí ve stravě, délce pravidelného pobytu na slunci, množství a druhu pohybové aktivity nebo konzumaci sladkých nápoj apod.

Fermentace pomůže

Pokud už si chcete mléčné výrobky dopřát, pak volte především výrobky fermentované, protože probiotika v nich obsažená podporují zdravé střevní prostředí, které je základem pro imunitní systém a prospívá celému organismu. Při fermentaci dochází k přeměně pro mnohé těžce stravitelného mléčného cukru (laktózy) na kyselinu mléčnou. Kysané výrobky jsou proto lépe stravitelné a většině lidí nečiní potíže je jíst a v pohodě strávit. Odnesou si z nich také vysoké množství živin a prospěšných látek.

Jak tedy učinit rozhodnutí ohledně toho, jestli do vašeho jídelníčku mléko patří nebo nikoliv? Pravidelnou konzumaci mléka a mléčných výrobků v jejich dnes běžně nabízené kvalitě nelze doporučit pro děti do jednoho roku věku, dále pro jednotlivce s rodinnou historií těžších alergií, astmatu a dalších chronických zdravotních potíží. Jednoduše řečeno, pokud vám mléčné výrobky nezpůsobují zdravotní potíže a nemáte pocit, že vám komplikují trávení, pak není důvod, proč byste se jim měli zcela vyhýbat. Určitě ale platí, že není třeba to s jejich konzumací přehánět. Je totiž nutné uvážit i to, že dnes jsou mléčné výrobky plné i různých hormonů a látek, které do něj přirozeně nepatří.

Mléko nemusíme zcela zatracovat

Naprosto jednoznačně je mléko určeno pro kojence lidského či zvířecího, a to mléko jeho matky, tedy stejného živočišného druhu, nikoliv mléko jiné. Zatímco všichni ostatní savci se postupně od mléka odstaví, člověk je stále přijímá. Z lékařského hlediska je známé, že dítě od dvou let ztrácí enzymy na zpracování mléčné bílkoviny, což jasně ukazuje, dokdy je pro nás mléko bez potíží stravitelné, a tudíž vhodné a nezbytné. Později už může být konzumace mléka pro některé jedince problematická – zatěžuje střevní sliznici, snižuje střevní imunitu, u některých se může vyvinout až alergie. Nemají to ale tak všichni, někteří lidé dokáží mléko bez potíží zpracovávat po celý život a může jim i prospívat. A kysané mléčné výrobky jsou vždy možností, kterou se vyplatí vyzkoušet, i když vám běžné mléčné produkty nesedí.