Koronaviru se děsíme, ale jiné nemoci necháváme bez povšimnutí, i když proti nim bojovat můžeme

V dnešní době se každý bojí koronaviru. Dělají se dramatická opatření, která nás mají před touto zákeřnou nemocí ochránit. Lidé konečně mění své nezdravé návyky, myjí si pečlivě ruce, nosí roušky, nevycházejí ven… a to vše v boji proti jediné nemoci. Je skvělé, že to lidé berou vážně, ale o to smutněji působí to, že i proti jiným chorobám se dá účinně a výrazně snadněji bojovat, ale lidé to – snad kvůli obyčejné lenosti – nedělají. Které nemoci to jsou a nepodceňujete jejich hrozbu i vy?

Nemoci srdce

Pokud se podíváme na statistiky, zjistíme, že právě onemocnění spojená se srdcem a naší oběhovou soustavou jsou u nás dlouhodobě na špičce žebříčku úmrtnosti. Těmto zákeřným nemocem podlehne až celá polovina obyvatel, což celkově činí asi 50 tisíc lidí ročně. Někdy je na vině vrozená vada – pak je prevence minimální a snad je možné jen doporučit dodržování stanoveného režimu a poctivé brání léků.

Velmi často je však na vině náš nevhodný životní styl a to, že nás nemoci srdce dostihnou si můžeme vyčítat jen my sami. Právě například přejídání, nedostatek pohybu nebo obezita vedou ke vzniku vysokého krevního tlaku nebo cukrovky. A společně pak tyto faktory vedou k poškození srdce a cév. K tomu ještě můžeme přidat kouření a vysoký cholesterol a selhání srdce nebo další podobně závažné obtíže jsou na světě. Přitom stačí tak málo – zbavit se svých zlozvyků, odepřít si nezdravá jídla a věnovat trochu více času pohybu. Nezdá se však, že by to lidé brali vážně.

Nádorová onemocnění

Nejobávanější diagnózou vůbec je rakovina. Ve všech toto slovo vyvolává strach, obavy a možnost smrti. Ročně na tuto nemoc zemře přes 27 tisíc pacientů. Jako u předchozího případu, i zde hraje genetika svou roli. I ten nejzdravěji žijící jedinec může zákeřné rakovině podlehnout. Přesto je však životní styl jedním ze jmenovatelů, které hrají při pravděpodobnosti rakoviny velkou úlohu. Vyhýbáním se neřestem typu kouření, přejídání nebo alkoholu se pravděpodobnost onemocnění výrazně snižuje.

To, co však funguje daleko spolehlivěji, ale lidé to stále nevyužívají, je prevence. Například rakovinou prsu onemocní v České republice každá dvanáctá žena, i tak ale na mamografikcý screening přijde jen 63 % žen starších 45 let. Přitom vyšetření by mohly podstupovat i mladší ženy – častokrát na něj přispívají i zdravotní pojišťovny, a náklady tedy nenesete zcela vy. Podobně tragická je i situace v případě rakoviny děložního čípku. Té podlehne ročně přes 400 českých žen. Přestože dnes existuje proti tomuto typu rakoviny účinné očkování, možnost bezplatně očkovat dívky i chlapce řada jejich rodičů odmítá. Stejně závažné je však i to, že ženy podceňují pravidelné kontroly u gynekologa, kde se provádí preventivní stěr, který dokáže patologické změny však odhalit.

Cukrovka

Počty lidí, kteří trpí cukrovkou, neustále rostou. Nejčastěji trápí diabetes 2. typu lidi nad 45 let věku, ale bohužel stále častěji s ním bojují i mladší jedinci. Cukrovka navíc sama o sobě zvyšuje náchylnost i k celé řadě jiných onemocnění a celkově tedy ohrožuje zdraví daleko více, než většinou tušíme. Až 22 tisíc pacientů ročně v důsledku tohoto onemocnění zemře. Lékaři navíc odhadují, že až 200 tisíc nemocných pacientů o svém onemocnění vůbec neví a nijak jej neléčí. S cukrovkou je přitom možné do určité míry bojovat, a to udržením optimální hmotnosti, pohybem a celkově zdravým životním stylem. Právě dodržování režimu může škody velmi zmírnit a pomoci lidem žít plnohodnotný život i s nemocí.

Odborníci by dokázali bez potíží vyjmenovat ještě plno onemocnění, vůči nimž nejsme úplně bezbranní, a přesto dobrovolně odhazujeme naše zbraně pryč, protože jsme příliš pohodlní. Bylo by tedy na místě poučit se z této doby a začít na své zdraví myslet trochu víc. Řada lidí se bohužel probudí, až když už je příliš pozdě.