Distanční výuka trápí děti i rodiče. Jak ji zvládnout co nejlépe?
Pro každého je aktuální situace velmi náročná a nepříjemná. O to více to ale platí pro školáky a jejich rodiče, kteří se s přestávkami již rok musí nějak vypořádat s distanční výukou. Někde funguje dobře, jinde špatně, ale všude platí, že to není ten nejlepší způsob a že dětem chybí také interakce s učiteli a kamarády. Výuka z vlastního pokoje, za monitorem počítače a sluchátky na uších jednoduše není ideální. Jak jim tuto situaci ulehčit a zvládat nástrahy distanční výuky co nejlépe?
Asi všichni si loni mysleli, že bude potřeba vydržet pár měsíců a že pak děti všechno doženou. Nyní je ale jasné, že už nestačí jen nějak přežít, ale je nutné zajistit, aby výuka skutečně měla smysl a byla efektivní. Pro drtivou většinu žáků a studentů jsou školy zavřené už moc dlouho a začíná jít do tuhého.
Jaký to bude mít vliv?
Je potřeba si uvědomit, že ani sebelepší výuka na počítači nemůže klasickou kontaktní výuku plně nahradit. Dlouhodobé uzavření škol navíc dětem neprospívá také s ohledem na rozvoj sociálních dovedností. Děti ztrácejí chuť do učení, přicházejí o vnitřní motivaci a upadají do průměru a nezájmu. A to ani nehovoříme o dětech s různými specifickými potřebami nebo poruchami učení, kterých je podle některých odhadů až 30 procent. Co tedy dělat, když vaše dítě tápe, nechápe učivo, nerozumí tomu, co se po něm chce? Jak mu tuhle situaci můžete vy sami ulehčit a s látkou pomoci?
Pomoc je nezbytná, ale musí být dobrovolná
Zejména u mladších dětí je asistence a pomoc rodičů zcela nezbytná. Probléme ale je, že rodiče často od začátku vyjadřují nechuť a neochotu se na výuce participovat. Což je samozřejmě logické, protože sami jistě mají práce nad hlavu. Pokud dítě od samého začátku cítí vaši nechuť se s ním škole věnovat, nebude vás chtít ještě více obtěžovat, byť by pomoc potřebovalo, a bude to vytvářet zbytečné napětí. Snažte se tedy zařídit si program tak, aby vám zbývaly kapacity i na tuto nutnou pomoc.
Nemusíte vědět všechno
Určitě i vy musíte těžce lovit z hlavy vědomosti, které jste roky nepotřebovali a nepoužívali. Není ale žádná ostuda dítěti přiznat, že něco nevíte, nebo si musíte látku nejprve nastudovat. Je každopádně jisté, že je dobré zachovat chladnou hlavu nerozčilovat se a případně požádat o podporu i učitele či školu (extra materiály, úkoly apod.).
Vžijte se do role učitele
Nemůžete dítě učit tak, jako byste vysvětlovali problém svému kolegovi nebo kamarádovi. Dítě myslí jednodušeji, potřebuje informace častěji opakovat a postupovat od jednoduššího ke složitějšímu. Malým dětem někdy také může unikat zásadní význam nějakého termínu, kvůli kterému nepochopí celou látku. Neustále si tedy ověřujte, že dítě všemu rozumí a chápe vaše myšlenkové pochody.
Kreativita pomáhá
Názorná ukázka vždy zabírá líp než suchá teorie. Zkuste být proto ve výuce kreativní a zapojit i pomůcky, které třeba máte doma. Učebnice často přetékají nápady na kreativní zapojení dětí, tak se zkuste nechat inspirovat. Výuka bude zábavnější nejen pro děti, ale i pro vás.
Dejte prostor přemýšlení
Možná si myslíte, že nejefektivnější postup je rovnou dítěti prozradit postup a výsledky a budete to mít z krku. Rozhodně to ale není nejlepší metoda, jak dítě skutečně něco naučit. Dovolte mu nad danou věcí přemýšlet a namáhat se. Nakonec bude mít ze své vlastní práce lepší pocit a naučíte jej, že přemýšlet o věcech se vyplatí.
Nerozčilujte se a mějte trpělivost
Nikdy se nepohoršujte nad tím, že něco dítě neví nebo nechápe. Možná za to může, možná ne, ale kritikou ničemu nepomůžete. Neustálým upozorňováním na chyby dítě jen otrávíte, a to bude komplikovat výuku jemu i vám. Raději se soustřeďte na pozitivní motivaci a pokud to jen trochu jde, vždy dítě pochvalte a pracujte i se systémem odměn.
Trpělivost se vyplácí
Někdy to bude těžké, ale snažte se ovládat. Nebuďte netrpěliví, nervózní, nespěchejte. Každé dítě je jiné a má své tempo. Dejte mu šanci, aby to zvládlo v čase, který potřebuje. Důkladně probraná látka koneckonců zůstane v hlavě daleko spíše než rychle „přehrkané“ učivo.
