Nejlepší nápad do parného léta? Vířivka!

Vířivka je skvělým způsobem, jak relaxovat v parném létě, případně i rehabilitovat po zranění, nebo při chronickém onemocnění pohybového aparátu. Proto si vlastní vířivku pořizuje domů stále více lidí. Jedním z řešení je pořídit si vanu s tryskami, ale stále více lidí preferuje odpočívat v bublinkách pod hvězdami na terase, nebo na zahradě.

Typy vířivek

Podobně jako u bazénů, také vířivky si můžete pořídit buď nafukovací, tedy přemístitelnou vířivku, nebo vířivku zabudovanou. Nafukovací vířivka se na začátku sezóny jednoduše nafoukne, naplní vodou a po sezóně zase vypustí. Můžete si ji snadno převést od domu třeba na chalupu či kamkoli jinam. Jen musíte mít pro její umístění vhodné místo. A pokud chcete ozvláštnit třeba party u přátel právě vířivkou, snadno ji sice nafouknete, ale na napuštění vody a hlavně její nahřátí budete potřebovat dost času (oproti tomu, co obvykle uvádějí výrobci, počítejte raději s 2 – 3 hodinami navíc). Nafukovací vířivky jsou obvykle kruhové nebo čtvercové pro 2 až 6 osob.

Zabudované vířivky mají skořepinovou vanu a vnější obal (tzv. opláštění, nebo kabinet) buď ze dřeva, nebo plastu a větší množství trysek, než vířivky nafukovací. Skořepina se vyrábí z akrylátu, ale pozor, jeho kvalita je u různých výrobců odlišná. Méně kvalitní jsou většinou čínské akryláty, které jsou sice levné ale mají obvykle nižší životnost i barevnou stálost. Dřevěné obložení vířivek se nejčastěji vyrábí z cedru či dubu, ale stále častěji i z tzv. umělého dřeva, které není nutné ošetřovat stejně jako dřevo přírodní. Pro efektivní provoz je velmi důležitý tzv. termokryt, který udrží vodu déle teplou.  Vyberte si také model podle toho, jak vám vyhovuje umístění trysek, a preferujte nepříliš složité ovládání. Je to elektronické zařízení a jako každé takové se musí umět naprogramovat a ovládat.

Podmínky pro umístění

Ať už si vyberete jakoukoli vířivku, musíte pro ni připravit náležité místo. Může být umístěna jen na pevný rovný podklad. Při výpočtu nosnosti nesmíte počítat jen s hmotností vířivky a vody v ní, ale také s hmotností osob, které v ní budou relaxovat. Nejčastěji jsou vířivky umisťovány na terasy, takže terasa musí být schopna unést plnou vířivku. Chcete-li vířivku dát do zahrady, také musíte zpevnit podklad buď vybetonováním, nebo dlaždicemi, které jsou uloženy v betonovém loži. Okolí vířivky by mělo mít protiskluzovou úpravu. Myslete také na přívod elektřiny (některé typy vířivek vyžadují k dispozici zdroj 380 V), zdroj vody a její odtok. V zahradě se obvykle vypouští vířivka do terénu, ale můžete odtok napojit i na kanalizaci.

K vířivkám se často dodává i zabudovaný audio systém a světelné efekty, různé doplňky na odkládání nápojů apod. Máte-li blízko sousedy, vše by se mělo užívat spíše decentně, aby nedocházelo ke zbytečným sporům. Zabudované vířivky se neukládají a potřebují péči i v zimě. Můžete ji sice zazimovat, ale hodně lidí se nechce vzdát požitku s koupání v teplé vodě ani během zimních měsíců. I když mají některé typy ochranu proti mrazům, není vhodné riskovat, co všechno vířivka a hlavně její čerpadlo vydrží. Objednejte si pravidelný odborný servis a striktně dodržujte pokyny výrobce. Vířivka je dost velkou investicí a potřebuje péči po skončení záruky.