Fáze spánku se za noc i několikrát vystřídají. Díky tomu máme sny a pamatujeme si události

Ideálně by náš den měl být rozdělen do tří částí: jednu třetinu bychom měli strávit prací, druhou zábavou, relaxem a koníčky a třetí spánkem. Pro koho z nás ale takhle rovnováha skutečně funguje? Spánek je přirozeným zdrojem energie a vitální síly. Bez spánku bychom nevydrželi ani pár dní, tak moc je na něm naše tělo závislé. Existuje však mnoho nepravdivých mýtů o spánku, které se pokusíme napravit.

Délka spánku

Kolik myslíte, že je ideální doba spánku? Nejčastěji slýcháme, že by to mělo být oněch magických osm hodin. Jenže takto pevně stanovené to není. Každý člověk je trochu jiný a vzhledem ke své genetické výbavě i životní náplni potřebuje jinou délku spánku. Obecně lze říci, že lidé potřebují spát 5-12 hodin. To je poměrně velké rozpětí, které nám ale dává dobrou možnost najít tu naši rovnováhu, která přesně odráží naše potřeby. Rozhodně neplatí, že čím delší spánek, tím lepší. Přehnané spaní naopak může zpomalovat metabolismus a způsobovat další zdravotní potíže.

Hloubka spánku

Mnozí lidé se domnívají, že zdravější je hluboký spánek. To však není zcela přesné. Spánek má sedm postupných fází. Dvě z nich se označují jako fáze mělkého spánku, fáze REM, a dalších pět fází je spánek hluboký. Hluboký spánek obvykle netrvá příliš dlouho, třeba jen půl hodiny. Má svůj velký význam, ale sám o sobě není nejpodstatnější.

Poté organismus zase „vyplouvá“ na hladinu lehkého spánku. Tady dochází právě k dějům, které jsou pro člověka důležité, tady dochází k zapamatovávání informací, tady se zdají sny a organismus se zbavuje zplodin a toxických látek. Tato fáze trvá obvykle 4-12 minut a poté zase tělo klesá do hlubokého spánku. Během jedné noci se celý cyklus několikrát opakuje.

Sny jsou také zajímavým fenoménem. Zdají se nám všem, jen někteří si je nedokážeme po probuzení vybavit. Možná jste i vy někdy zažili tzv. lucidní sen. Během lucidního snu si snící člověk uvědomuje, že je to pouze sen. Často však nemá kontrolu nad vším, co se ve snu odehrává. Co je na něm lákavé je především to, že člověk je často nadán „magickými silami“, může třeba létat nebo skákat z velké výšky a nezranit se.

Dalším fenoménem v oblasti snů je i tzv. falešné probuzení, při kterém se věci odehrávají přesně tak, jak by to bylo, kdybyste skutečně byli vzhůru. Falešné probuzení může obsahovat vstávání, oblékání, snídani a cestu do práce… všechny činnosti, které člověk denně dělá jako autopilot. Nakonec se však člověk z této reality probudí, jelikož začne dělat komplexnější úlohy, které v mozku aktivují dosud spící část.

Pravidla dobrého spánku

Člověk by měl ideálně chodit spát pokaždé ve stejnou dobu. To je někdy značně obtížné, ale má to velký význam, takže se o to snažte alespoň usilovat. Pro naše tělo je stereotyp velmi podstatný. Dobré je také spát pokaždé na stejném místě, před spaním nesledovat televizi ani nekoukat do počítače a pořádně vyvětrat. Vhodné je také před spaním nesportovat, naopak snižovat aktivity. Ke klidnému spánku pomůže i vlažná koupel, večer omezit kávu, alkohol a další stimulující látky a neukládat se ke spánku ani přejedený, ani hladový.

Rozhodně byste neměli spát v přetopené místnosti. Ideální teplota je mezi 12-24 stupni Celsia, což je opět poměrně velké rozpětí, ale v našich zeměpisných šířkách lidé nejčastěji spí v rozmezí od 17 do 20 stupňů Celsia. Důležitá je také tma nebo alespoň šero a pomoci s usínáním může i tlumená hudba.

Spánek je jednoduše mimořádně důležitý a může být trochu věda provádět jej správně. Ale je to nesmírně důležité a vaše tělo se vám za to odmění.