Co musíte mít na zahradě pro bohatou úrodu a její efektivní využití

Pokud máte dům se zahradou, měli byste se zahradě pravidelně věnovat, aby vypadala hezky a také byla funkční a úrodná. V tomto článku si představíme téměř nepostradatelné vybavení každé zahrady, na které je záhon na pěstování zeleniny nebo na ní rostou ovocné stromy a keře. Ideálně pak všechno najednou. Díky tomuto vybavení dosáhnete bohaté úrody a maximálně si užijete plody rostlin a zároveň i plody své práce.

Ochrana rostlin pro bohatou úrodu

Bohatou úrodu vám rozhodně pomůže zajistit skleník, případně fóliovník. Skleníky a fóliovníky prodlouží zahrádkářskou sezonu až o několik měsíců a poskytují rostlinám ochranu před povětrnostními vlivy po celou dobu růstu. Nebudete si muset dělat velké obavy z ranních ani denních mrazů, větru nebo krup. I když tato zařízení samozřejmě mají své limity.

Skleníky i fóliovníky mají naprosto stejnou funkci a lze v nich pěstovat stejné plodiny, nějaké rozdíly však mezi nimi přece jen jsou. Skleníky pevně stojí na jednou místě, často mají vyztužené betonové základy nebo základy ze ztraceného bednění. Díky pevným základům a skleněným či plastovým výplním není divu, že jsou oproti fóliovníkům výrazně odolnější. Fóliovníky jsou zase znatelně levnější a můžete je přenést nebo složit.

Získejte z nepotřebného odpadu „zlato“

Dalším tipem pro bohatou úrodu nemůže být nic jiného než využívání kompostu na hnojení záhonu. Díky kompostování proměníte nepotřebný biologický odpad ze zahrady v cenné a velmi kvalitní hnojivo, které záhonu, a především rostlinám, dodá potřebné živiny. 

Na kompostování je ideální využívat běžný plastový kompostér s objemem odpovídajícím velikosti zahrady a tedy množství produkovaného bioodpadu, jako je například posekaná tráva, spadané listí, ostříhané větvičky nebo bioodpad z kuchyně. Užitečnou doplňkovou funkcí kompostéru je to, že v něm veškerý bioodpad ze zahrady a případně i z domácnosti uschováte tak, že není vidět, a navíc nezabírá tolik místa, protože v kompostéru ho můžete skládat do výšky, aniž by padal okolo. Bioodpad díky tomu nebude rušit vzhled zahrady a přitom ho nemusíte nikam odvážet. Kompostér na zahradě je zkrátka velmi praktickou vychytávkou.

Čerstvá šťáva chutná nejlépe

Když přijde čas na sklizeň a seberete, vytrhnete nebo utrhnete uzrálé plody, často vyvstává otázka, co s tím vším dělat. Najednou máte spoustu ovoce a zeleniny a sníst to všechno najednou dříve, než plody začnou hnít, je náročný úkol. Vhodné řešení se samozřejmě odvíjí od množství a toho, o co konkrétně se jedná. Vzhledem k tomu, kolik vás starost o zahradu jistě stála práce, byla by však škoda skoro všechno rozdat.

Například brambory stačí umístit do chladu a s trochou štěstí vám vydrží do doby, než je opravdu všechny sníte. Okurky, papriky nebo rajčata zase můžete zavařit. A co s ovocem? Z toho si můžete přímo na vlastní zahradě vymačkat čerstvou šťávu bez chemických konzervantů a přidaného cukru. Nemusíte své plody vozit do velké moštárny, kde platíte za každý litr moštu a ne vždy máte jistotu, že se jedná o mošt pouze z vaší sklizně. K moštování se hodí jablka, hrušky, různé bobuloviny, a dokonce i některé druhy zeleniny, byť její moštování není příliš běžné.

Úrodu sklizenou z ovocných stromů či keřů vám pomohou proměnit ve šťávu lisy a drtiče na ovoce. Proces moštování začíná drcením plodů v drtiči, na výběr je buď elektrický drtič s motorem, nebo mechanický s klikou. 

Poté už přichází na řadu lisování nadrceného ovoce v lisu, čímž získáte kýženou šťávu. Z jednoho kilogramu ovoce můžete v ideálním případě a s kvalitním lisem získat až 0,7 litru šťávy. Šťávu pak vypijete snáze, než sníte kilogramy ovoce v pevném stavu. Aby vám mošt vydržel déle než pár dní, tak ho buď zamrazte, nebo ho 15 minut zahřívejte ve vodní lázni o teplotě asi 80 °C a následně skladujte v chladu.

Zdroj náhledových fotografií: Pexels, Pixabay