Karanténa působí i na psychiku. Naučte se zvládnout záchvat paniky

Pokud se v posledních dnech necítíte nejlíp, nemusí jít hned o infekci koronavirem. Váš stav s tím sice souvisí, ale nejspíš jiným způsobem, než byste čekali. Nápor informací, tragických scénářů, děsivých proroctví i stále rostoucí počet nakažených má výrazný vliv na naši psychiku. A i když si možná nemyslíte, že jste nějak přecitlivělí, dá se vsadit na to, že i na vaše psychické zdraví to má vliv.

Strach o blízké, zdraví, práci, dovolenou… to vše nám může vyvolat záchvat paniky nebo úzkosti. Může se projevit různě – někdy jen stáhnutým žaludkem, ale může se zvrhnout až v divoký tlukot srdce, pocení nebo pocit, že nemůžete dýchat. Není radno to podceňovat. Situace je vážná a neobvyklá pro nás pro všechny. Jak se v tomto nelehkém období vyrovnat s tlakem, který na nás působí?

Zvažte informační půst

Dnešní doba je skvělá v tom, že nové informace se k nám dostávají rychlostí blesku. Ihned víme, kde se co šustne a rychle můžeme reagovat na změnu situace. To je sice skvělé, ale zároveň i nebezpečné. V posledních dnech jsou média zaplavena zprávami, které řeší jediné téma – koronavirus. A možná i vy sami máte pocit, že je toho až příliš – samá negativita, hrozivá čísla i beznadějné výhledy na příští měsíce.

Je přirozené, že konzumace takového obsahu v náš vyvolává jediné – strach, stres, obavy. Když je informací moc, znásobují pocit ohrožení. Je logické, že chceme být v obraze, informace z médií si ale musíme vědomě a v rozumné míře dávkovat. Doporučujeme vyhradit si na sledování zpravodajství maximálně hodinu denně. Vyberte si kanál nebo web, který je důvěryhodný a přehledný a v ostatním čase se snažte zásobovat svou mysl jinými, pozitivnějšími informacemi.

Obavy z budoucnosti

Na aktuální sitaci je nejtížívější asi to, že nikdo neví, kdy skončí. Výhledy jsou různé, ale realita se dá jen těžk předvídat. Současná situace tak panickým atakům přímo nahrává. Nemoc se rychle šíří, uzavírá se stále více obchodů a služeb po celém světě, opatření se neustále zpřísňují. Lék ani vakcína v současné chvíli není. Jen málokdo dokáže za této situace zachovat chladnou hlavu a nehroutit se. Situace klade na lidskou psychiku vysoké nároky. Především je tedy dobré uvědomit si, že obavy nic nezmění. Ať už teď uděláte cokoliv, vývoj situace nedokážete sami nijak ovlivnit. Klid a rozvaha je to nejlepší, co můžete své mysli dopřát.

Panika útočí nečekaně

Panický stav vzniká, když se nahromadí úzkost nejčastěji úzce spojená i s pocitem bezmoci. Tyto pocity v nás často vyvolávají chvíle, kdy máme dojem, že nemůžeme uniknout tomu, co nás čeká, že nemáme situaci ve svých rukách. Právě třeba karanténa nebo uzavřené obchody mohou být spouštěčem. Dříve, než tato situace nastane, snažte se se svou psychikou pracovat. Volte různé relaxační metody jako je jóga nebo meditace. Sledujte filmy s humornou tematikou, cvičte, hrajte si s dětmi. Možností terapie není mnoho a rozptýlení je v nedohlednu, ale dělejte maximum proto, aby vás panika nedostihla.

Jak paniku poznáte?

Možná už jste se s ní někdy setkali – není výjimečné, že ji lidé prožijí i několikrát za život. Zvlášť citliví jedinci mohou tyto pocity zažívat před zkouškami, důležitými životními rozhodnutími, nebo když se stane nějaká tragédie. Pokud vás ale přepadne poprvé, může pěkně vyděsit. Provází ji totiž některý z následujících příznaků, případně i všechny dohromady – bušení srdce, bolest na hrudi, pocení, třes, rychlý dech, nevolnost. Cítíte obrovský strach, můžete se bát smrti nebo mít neopodstatněné obavy o budoucnost. Pokud se v těchto příznacích poznáváte, neberte to na lehkou váhu. V této době je kritické být v pořádku nejen fyzicky, ale i psychicky.

Jak si pomoci?

Akutní pomoc by měla přijít ihned, jakmile se do tohoto stavu dostanete. Osvědčenou první pomocí je především správné a hluboké dýchání. U postiženého dochází panickým záchvatem často k hyperventilaci, protože dýchá povrchně a hodně rychle, což problém ještě zhoršuje. Je tedy nezbytně nutné zaměřit se na zklidnění dechu. Můžete si udělat kornout z dlaní a dýchat do nich nebo vzít papírový pytlík a nafukovat ho. Za druhé je potřeba odvést pozornost své mysli úplně na jiné téma. Můžete si například začít odříkávat násobilku, opakovat si slovíčka v cizím jazyce, vyjmenovávat prezidenty apod.

Jakmile akutní potíže odezní, zvažte odbornou pomoc. I když dnes nikam fyzicky nemůžete, řada psychologů nabízí své služby online nebo po telefonu. Zkuste se na některého z nich obrátit a svěřte mu své potíže. Psycholog vám poskytne tolik nutnou oporu a poradí další možnosti, jak s panikou pracovat a jak ji lépe zvládat.

Buďte aktivní

Odborníci upozorňují, že obavám neprospívá ani nuda a nedostatek pohybu. Pravidelný pohyb na čerstvém vzduchu pomáhá pročistit hlavu a přijít na jiné myšlenky. Během karantény to není snadné, ale pokud máte tu možnost, sedněte do auta a vyražte za město do přírody na krátkou procházku. Uvidíte, že vám to prospěje jako máloco jiného.

Nejste sami

Situace není jednoduchá pro nikoho a děti nebo staří rodiče nejsou výjimkou. Nejste jediní, kdo má strach, a někteří lidé ho mohou mít (a zcela oprávněně) ještě větší. Myslete na to zejména, pokud máte děti. Ty se přirozeně samy od sebe do paniky nedostanou, nasávají a přebírají negativní pocity od rodičů. Už kvůli nim se tedy snažte dát dokupy, aby i ony mohly situaci dobře zvládat.

Když budete svědkem panického záchvatu u někoho jiného, postup zvládnutí záchvatu je stejný – nejdříve zklidnit dech, poté odvést myšlenky. Mnoha lidem pomáhá i fyzický kontakt – chytit dotyčného za ruku, obejmout ho. Pomůže rozumě vedený rozhovor, který bude dotyčného motivovat myslet pozitivně. Starejte se o sebe průběžně, abyste situaci ustáli, i kdyby měla trvat ještě dlouho.